Stručná mluvnice česká

https://cache.obalkyknih.cz/file/toc/342346/pdf

OBSAH ÚVOD Obecné poučení o jazyce................................................. . 5 §1. Řeč a jazyk; jazyk národní. 2. Spisovná čeština, obecná čeština. 3. Prvky jazy- kového vyjadřování: věta, slovo a tvary slov, hlásky, slabiky. 4. Mluvnice a její čás- ti; správná spisovná výslovnost, pravopis; slovník a nauka o slovní zásobě a o vý- znamu slov. 5. Jazykový styl; styl hovorový, odborný (odborné názvosloví) a umě- lecký; slang, argot. .6. Místní nářečí a jejich skupiny. —Vývoj českého jazyka, je- ho slovní zásoby, Stránky hláskové i mluvnické stavby. 7. Slovanské jazyky (západ- ní, východní a jižní). — Jazyk slovenský. I. HLÁSKOSLOVÍ — SPISOVNÁ VÝSLOVNOST Hlásky a slabiky......................................................... 11 8. Hláska; slabika. 9. Samohlásky, souhlásky; hlásky slabikotvorné. 10. Artikulace (článkování) hlásek. Samohlásky.............................................................. 12 II. Samohlásky podle artikulace; samohlásky krátké a dlouhé; dvojhlásky. 12. Psa- ní samohlásek (ú, ů; i[y], ífýl; písmeno e). 13. Dlouhé samohlásky; střídání dlou- hých a krátkých samohlásek. Souhlásky................................................................ 14 14. Rozdělení souhlásek podle účasti hlasivek, podle způsobu artikulace a podle místa artikulace. 15. Psaní souhlásek. Přízvuk...................................................................15 16. Slovní přízvuk hlavní, vedlejší. 17. Přizvukováni předložek; slova neprízvučná — příklonná; príklonky. Spisovná výslovnost...................................................... 16 18. Spisovná Výslovnost. 19. Spisovná výslovnost jednotlivých hlásek; délka samo- hlásek. 20. Spisovná výslovnost skupení samohlásek, předložek zakončených na souhlásku před samohláskou, znělých souhlásek před pauzou. 21. Výslovnost sou- hláskových skupin. 22. Výslovnost přejatých slov. П. PRAVOPIS 23. 1. Písmo; pravopis 2. Pravidla českého pravopisu z r. 1993 (vydání školní a tzv. akademické) ..............................................................24 Označování hlásek písmeny..................................................26 24. Písmo hláskové. 25. Odchylky v psaní slov domácích: psaní ŕ, í ay, ý; psaní ú, ů; písmeno ě po retných souhláskách; psaní souhlásek párových; psaní předpon a před- ložek s, z. 26. Psaní přejatých slov obecných a jmen vlastních. 27. Psaní velkých písmen. 28. Psaní zkratek a značek. 29. Hranice slov v písmu: příslovečné spřežky; spojovací čárka; dělení slov. 30. Členící znaménka. 31. Zásady a úkoly českého pra- vopisu; pravopis jako prostředek tvarosloví a skladby. III. TVAROSLOVÍ (NAUKA O STAVBĚ SLOV) Slovo a jeho význam........................................................42 32. Pojem slova. 33. Význam slova: věcný a mluvnický (gramatický); slova plno- významová a gramatická. 240Způsoby tvoření slov.................................................... 43 34. Tvoření slov odvozováním. 35. Tvoření slov skládáním. 36. Zkracování slovních spojení; zkratky a zkratková slova. Tvoření tvarů............................................................ 46 37. Tvoření tvarů; kmen, koncovka (pádová, osobní); tvary jednoduché a složené. Druhy slov............................................................... 47 38. Slova ohebná a neohebná. 39. Jména (podstatná, přídavná, zájmena a číslovky) a jejich věcné a mluvnické významy. 40. Slovesa: slovesné tvary určité a neurčité. 41. Neohebné druhy slov; příslovce, předložky, spojky, částice a citoslovce. 42. Pře- hled slovních druhů. PODSTATNÁ JMÉNA Význam a tvoření......................................................... 50 43. Podstatná jména neodvozená, odvozená. 44. Odvozování příponami: názvy osob, věcí, vlastností, dějů a vztahů; slova zdrobnělá. 45. Odvozování předponami. Rod a číslo...............................................................'52 46. Rod jmen; mužská jména životná a neživotná; tvoření jrrien rodu ženského. 47. Číslo jednotné a množné; jména hromadná, látková a pomnožná. 48. Tvary dvojné. Pády a jejich význam...................................................... 55 49. Pády. 50. Vokativ; ostatní pády; jejich větná platnost. Pády (vazby) předložko- vé. 51. Významy prostých pádů. Skloňování podstatných jmen................................................58 52. Obecná charakteristika. 53. Přehled skloňování podstatných jmen a jeho vzorů. Skloňovánímužské ....................................................... 60 54. Obecná charakteristika. 55. Skloňování podstatných jmen bez koncovky v I. pá- dě jedn. čísla. 56. Dvojí koncovky těchto vzorů u jmen neživotných a životných. 57. Kolísání mezi měkkým a tvrdým skloňováním u jmen zakončených na obojetnou souhlásku. 58. Skloňování podstatných jmen r. muž. s koncovkou v 1. pádě jedn. čísla (předseda, soudce). Jména na -ě (re) (hrabě, kníže). 59. Jména na -í (krejčí). Skloňování ženské ........................................................ 67 60. Obecná charakteristika. 61. Přehled skloňování a vzory. 62. Poznámky к tva- rům. 63. Kolísání mezi vzory píseň a kost, jako Olomouc, Boleslav. 64. Jména ne- teř, máti; jména na -í (paní, průvodčí). Skloňování střední.........................................................70 65. Obecná charakteristika. 66. Přehled skloňování a vzory. 67. Poznámky к tva- rům. 68. Jména semeno, rameno apod.; lýtko, bedro, dvířka, vrátka. Obměny hlásek v kmeni při skloňování podstatných jmen............................................73 69. Obměny koncových souhlásek v kmeni; střídání krátkých a dlouhých samohlá- sek; pohybné e. Zvláštní skupiny skloňování podstatných jmen...............................74 70. Skloňování pomnožných jmen míst a svátků. 71. Skloňování osobních jmen. 72. Skloňování podstatných jmen cizího původu (obecných i vlastních jmen místních a osobních). PŘÍDAVNÁ JMÉNA Význam a tvoření...........................................................78 73. Obecná charakteristika. 74. Význam přídavných jmen podle tvoření. 75. Nej- rozšířenější přípony přídavných jmen odvozených od jmen podstatných; od sloves a od jmen přídavných; z pádů předložkových; přídavná jména složená. 241Stupňování.................................................................82 76. Tvoření druhého a třetího stupně. Tvary a jejich významy......................................................83 77. Mluvnické významy a větná platnost přídavných jmen; zpodstatnělá přídavná jména. Skloňování přídavných jmen.............................................'. 84 78. Obecná charakteristika. 79. Tvary základní (vzor mladý a jarní). 80. Tvary jmenné (vzor šťasten). 81. Přivlastňovací přídavná jména (na -ův a-in). ZÁJMENA Význam a druhy; tvary a jejich významy......................................87 82. Obecná charakteristika. 83. Druhy zájmen podle významu. 84. Mluvnické vý- znamy zájmen; zájmena rodová, bezrodá. Skloňování zájmen...........................................................90 85. Obecná charakteristika. 86. Zájmena bezrodá (já, ty, se). 87. Zájmena rodová: a) Skloňování zájmenné (ten, náš). 88. Zájmeno třetí osoby a zájmeno vztažné jenž. 89. Neurčité zájmeno všechen. 90. b) Skloňování podle přídavných jmen; zájmeno týž, tentýž- 91. Zájmena přivlastňovací (můj, tvůj, svůj). ČÍSLOVKY Význam a druhy.......................................................... 96 92. Význam a druhy číslovek. Tvary a jejich užívání................................................ 97 93. Mluvnické významy číslovek; spojování s počítaným předmětem. Skloňování číslovek...................................................... 98 94. Skloňování číslovek řadových, druhových a násobných. 95. Skloňování číslovek základních. 96. Tvary číslovek neurčitých. SLOVESA Význam a tvoření . . . . . . . ... . . . . . ..... . . . . . > ..... 100 97. Význam sloves a jejich druhy: slovesa předmětová (přechodná, nepřechodná), bezpředmětová; slovesa zvratná; slovesa plnovýznamová a pomocná; sloveso spo- nové (spona). 98. Tvoření sloves příponami a předponami. Mluvnické významy; vid a rod . 102 99. Mluvnické významy sloves. A. Vid................................................................... 102 100. Slovesa dokonavá, nedokonavá, obouvidová; slovesa násobená a nenásobená. B. Rod slovesný.......................................................... 104 101. 1. Rod činný a trpný. 2. Vyjadřování trpného rodu: a) opisným tvarem trpným, b) zvratnou podobou slovesa. Tvary slovesné: jednoduché a složené; určité a neurčité................... 105 102. Tvary jednoduché: kmen (přítomný, minulý), koncovky; tvary složené. 103. Tvary určité a neurčité. Tvary určité.............................................................. 107 A.Osobaačíslo............................................................ 107 104. Tvary vyjadřující osoby a číslo. 105. Osobní koncovky. 106. Označování jmen- ného rodu a životnosti. 242B. Gas.............................................................................................................. 109 107. Čas přítomný, budoucí a minulý. 108. Význam přítomných tvarů. C. Způsob.......................................................................................................... 110 109. Způsob oznamovací, rozkazovací a podmiňovací (přítomný a minulý). Tvary neurčité........................................................................................................111 110. Infinitiv. 111. Přechodníky podle tvaru a významu. 112. Tvoření přechodníku přítomného a minulého. 113. Příčestí činné a trpné. 114. Přídavná jména slovesná. 115. Podstatná jména slovesná. Tvoření tvarů slovesných (časování)................................................................................. 116 A:Tvarýjednodučhé ....................................................................................................116 116. Tvoření tvarů z kmene přítomného a minulého. 117. Třídění sloves podle tva- ru 3. os. jedn. čís. přít. času. 118. Přehled tříd a vzorů pravidelných sloves. Třída první ................................................................................................... 119 119. Zařadění sloves. 120. Vzory tvrdé nese, bere. 121. Vzor měkký maže. 122. Vzory smíšené peče, umře. Třída druhá...........................................................................................................123 123. Zařadění sloves. 124. Vzory tiskne, mine. 125. Vzor nepravidelný začne, zajme. Třída třetí ...................................................................................................... 126 126. Zařadění sloves. 127. Vzory kryje, kupuje. Třída čtvrtá......................................................................................................... 128 128. Zařadění sloves. 129. Vzory prosí, trpí, sází. Třídapátá...............................................................131 130. Vzor dělá. Slovesa nepravidelná............................................................................................... 132 131. Být, jíst, vědět, chtít. B. Tvary složené . . . . 134 132. Čas budoucí, čas minulý, podmiňovací způsob (přítomný a minulý), opisné tva- ry trpné. PŘÍSLOVCE ............................................................................................................136 133. Význam příslovcí. 134. Jejich tvoření; příslovečné spřežky, jejich psaní. 135. Stupňování příslovcí. PŘEDLOŽKY............................................................................................................138 136. Význam předložek; předložky vlastní a nevlastní. 137. Neslabičné předložky. 138. Vazby předložek. 139. Užívání předložek; opakování předložek. SPOJKY A ČÁSTICE ................................................................................................... 141 140. Spojky souřadicí a podřadicí. 141. Částice, význam částic. CITOSLOVCE.................................................................................................... 142 142. Význam citoslovcí; jejich úloha ve větě. IV. SKLADBA Věta a souvětí....................................................................................................... 143 143. Obecný výklad. Druhy vět podle postoje mluvčího......................................................................................143 144. Věty oznamovací, tázací, žádací a věty zvolací. 145. Věty kladné a záporné (zá- por větný); členský — slovní. 243Mluvnická stavba věty . ;.............................146 A. Větné vztahy a větné členy ..................................................146 146. Skladební dvojice; člen řídící a závislý; shoda, řízenost, tzv. přimykání. 147. Základní členy větné (podmět, přísudek). 148. Rozvíjející členy větné. 149. Něko- likanásobný člen větný; významový poměr členů v několikanásobném členu vět- ném. B. Věty podle členitosti .......................................................149 150. Věty dvojčlenné, věty jednočlenné (slovesné a neslovesné: citoslovečné a jmenné; infmitivní, příslovečné a částicové). C. Zvláštnosti větného členění...................................................150 151. Oslovení, citoslovce; samostatný větný člen; vsuvka. 152. Věta neúplná. D. Pořádek slov; zvukové prostředky věty ........................................152 153. Pořádek slov. 154. Větný přízvuk, důraz, intonace (melodie). Věta jednoduchá..................................................................154 155. Věta holá, rozvitá, věta s několikanásobným podmětem nebo s několikanásob- ným přísudkem. Základní členy větné (ve větě dvojčlenné) Podmět a přísudek............................... . ... ..... . . . , . 154 156. Podmět a přísudek. 157. Podmět vyjádřený a nevyjádřený; podmět všeobecný. 158. Přísudek slovesný a jmenný (se sponou a beze spony). 159. Shoda přísudku s podmětem. 160. Pravidla o shodě přísudku s několikanásobným podmětem. Rozvíjející členy větné . . . . . . . . ..... . . . ............................160 161. Obecný výklad. Předmět . . ... , . 160 162. Předmět; vazby předmětových sloves a přídavných jmen; předmět několikaná- sobný, rozvitý. Přívlastek a přístavek; doplněk.............................................. 163 163. Přívlastek. Shodný, neshodný, několikanásobný, rozvitý; těsný a volný. 164. Přístavek. 165. Doplněk (příd. jméno v doplňku; několikanásobný, rozvitý). Příslovečně určení...............................................................166 166. Příslovečné určení a jeho druhy. Vazby (konstrukce) přechodníkové; vazby (konstrukce) s infinitivem ............................................. 168 167. Vazba přechodníková. 168. Vazba infmitivní. Souvětí..................................................................169 169. Souvětí souřadné a podřadné; věta hlavní a vedlejší, řídící a závislá; spojovací výrazy. Souvětí podřadné................................................................ 169 170. Věty spojkové a vztažné. 171. Druhy vět vedlejších: věty podmětné, předmět- né, přívlastkové, doplňkové, přísudkové. 172. Vedlejší věty příslovečné: místní, ča- sové, způsobové, příčinné (důvodové), účelové, podmínkové, přípustkové. Souvětí souřadné . . , . . ................................. 173 173. Poměr vět v souvětí souřadném. 174. Druhy souvětí souřadného: slučovačí, stupňovací, odporovací, vylučovací, důsledkové, příčinné (důvodové). Složité souvětí.............................................................. 175 175. Typy složitých souvětí. Volné spojení vět. Řeč á otázka přímá...................................... . 176 176. Volné spojení vět. 177. Řeč (otázka) přímá a nepřímá. 244DODATEK PRVNÍ: O VÝZNAMU SLOV A O SLOVNÍ ZÁSOBĚ Význam slova...................................'..........................178 178. 1. Slovo a slovní zásoba. 2. Slovníky spisovné češtiny. 179. Obecný a určitý význam slova. Významové vztahy mezi slovy...............................................179 180. Slova jednoznačná ä mnohoznačná (význam základní a přenesený). 181. Ho- monyma, synonyma, antonyma. 182. Citové zabarvení slov (lichotivé, hanlivé). 183. Rozlišení slov (a jejich významů) podle jiných příznaků. Slovní zásoba a skupiny slov v ní.........................................182 184. Skupiny slov příbuzných podobou a významem nebo spojovaných podle vý- znamu. Změny slovní zásoby a její obohacování ...................................183 185. Přejímání slov z cizích jazyků. 186. Univerbizace a multiverbizace. Jména vlastní.............................................................184 187. Vlastní jména osobní a místní a jejich vznik. DODATEK DRUHÝ: O SLOHU A SLOHOVÉM ROZLIŠENÍ JAZYKOVÝCH PROJEVŮ..................................................... 186 188. Pojem a podstata slohu. Dorozumívání (komunikace). Jazykový projev; autor (mluvčí a pisatel) a příjemce (adresát jazykového projevu). 189. 1. Objektivní a individuální činitele jazykového projevu. 2. Zaměření, prostře- dí a cíl jazykového projevu. 190. Sloh projevů mluvených a psaných. 191. Stylové oblasti (sféry); funkce jazykových projevů. 192. Slohové rozvrstvení jazykových prostředků. 193. Slohové postupy a útvary; jejich určující znaky a vlastnosti. 194. Rysy a vlastnosti slohových projevů. DODATEK TŘETÍ: O ČESKÉM JAZYCE SPISOVNÉM A JEHO VÝVOJI POČÍNAJE OBDOBÍM HUMANISMU Vývojová období (počínaje 15. stoletím)...................................193 '195. Uvod. Přehled jednotlivých období. 196. 1. Období českého humanis- mu a českobratrství: Adam z Veleslavína, J. A. Komenský. — Bible Kralic- ká. — Jan Blahoslav: Gramatika česká. 2. Období českého baroka a jeho hodnocení v současnosti. 3. České národní obrození: a) Josef Dobrovský a jeho dílo mluvnické a práce slovotvorné, b) Josef Jungmann a jeho velké dílo slovníkové, překlady uměleckých děl, vytváření českého odborného názvosloví a práce stylistické. 4. Druhá polovina 19. století a počátek 20. století : a) Jan Ge- bauer: Historická mluvnice jazyka českého a Slovník staročeský. — Mluvnice školské a Pravidla českého pravopisu (1902). — Gebauerovi žáci. b) Josef Zuba- tý, jeho práce mluvnické (syntaktické) a výklady etymologické. — Žáci J. Zubaté- ho. Období od let dvacátých a třicátých do současnosti........................196 a) Vilém Mathesius a Prážský lingvistický kroužek (pražská škola funkční-a strukturální); programové teze z r. 1929. b)B. Havránek a česká teo- rie spisovného jazyka a jazykové kultury. Jan Mukařovský a jeho žáci (F. Vo- dička a další) v oblasti literárněvědní, f) Cvičebnice českého jazyka (I — IV, 1933 — 1936) za vedení B. Havránka. VI. Šmilauer, Nauka o českém jazyku (1971). g) Zřízení Ústavu prajazyk český (v r. 1946) a jeho činnost na různých úsecích bá- 245dání o jazyce, zvláště českém. — Jazykovědná činnost pracovníků vysokých škol. Stručný přehled základních prací z jednotlivých úseků bádání o českém ja- zyce ................................................................................................................... 200 1. Práce mluvnické: a) syntaktické, b) tvaroslovné, c) tvoření slov; 2. práce lexiko- logické, lexikografické; onomastické; 3. práce stylistické. Poznámka..........................................................204 REJSTŘÍK VĚCNÝ 207 REJSTŘÍK SLOV, SLOVNÍCH PRVKŮ A TVARŮ 226 OBSAH : . . 240 246